Praha, 28. dubna 2017 – Nadace Open Society Fund Praha zveřejnila nominace na vítěze v soutěži Novinářská cena 2016. V každé soutěžní kategorii nominovala nezávislá porota tři autorky či autory s nejlepšími přihlášenými pracemi. Slavnostní vyhlášení vítězů se uskuteční ve středu 3. května 2017, u příležitosti Mezinárodního dne svobody tisku, za účasti zástupců médií, porotců a dalších osobností. O jednom z vítězů soutěže rozhodne veřejnost v online hlasování. Česko-slovenskou cenu veřejnosti reprezentuje 5 nejlepších příspěvku z Česka a dalších 5 příspěvků ze Slovenska. Rady soutěží každého státu vybíraly příspěvky, které měly za poslední rok největší společenský dopad, nebo zásadně přispěly k posílení práv občanů.
V soutěži Novinářská cena 2016, kterou pořádá Nadace Open Society Fund Praha ve spolupráci s Ashoka Česká republika, Konrad-Adenauer-Stiftung, NEWTON Media a.s., Syndikát novinářů České republiky a Velvyslanectví Spojených států amerických, soupeřilo 254 příspěvků z celostátních i regionálních médií. Každou žánrovou kategorii hodnotila samostatná porota složená z osobností akademické, mediální a neziskové sféry. Seznam všech nominací a jejich zdůvodnění najdete níže.
Kvalita přihlášených prací byla i letos velmi vysoká. Například porota kategorie audiovizuální žurnalistiky, hodnotící nejlepší rozhovor, besedu či diskuzi celkově vyzdvihla obdivuhodnou práci celého týmu pořadu Hyde Park Civilizace a tým z DVTV, tedy jedno veřejnoprávní a jedno soukromé médium. Obě média otevírají rozmanitá témata, která dokážou pokrýt širokou škálu oblastí a pro veřejnost mohou být velmi přínosná.
Jména vítězů a vítězek budou vyhlášena na slavnostním večeru 3. května 2017 v Galerii Lucerna (Štěpánská 61, Praha 1). Vítěz každé kategorie získá cenu spojenou s odměnou 20 000 Kč. Soutěž Novinářská cena pořádá v České republice Nadace Open Society Fund Praha. Partnerem soutěže jsou Ashoka Česká republika, Konrad-Adenauer-Stiftung, Nadácia otvorenej spoločnosti Bratislava – Open Society Foundation, NEWTON Media a.s., Syndikát novinářů České republiky a Velvyslanectví Spojených států amerických.
Podrobnosti najdete na www.novinarskacena.cz a www.novinarskacena.sk.
Více informací:
Michael Adamec, Nadace Open Society Fund Praha
Tel: 777 630 697 / e-mail: michael.adamec@osf.cz / www.novinarskacena.cz / #novinarskacena
Nominace soutěže Novinářská cena 2016
Kategorie psané žurnalistiky „Nejlepší rozhovor“
Nominováni v abecedním pořadí jsou:
Tomáš Poláček: Skládám. A mozek je větší než hlava (Reportér)
Rozhovor je dobře profesionálně zvládnutý. Autor si k vyzpovídání vybral v podstatě „obyčejného člověka“, který je ale ve skutečnosti hodně zajímavý. Rozhovor zároveň odhaluje útrapy duševní práce a obtížnost skloubit pracovní a osobní život.
Kateřina Šafaříková: Všichni vyprskli smíchy (Respekt)
Rozhovor byl skvěle autorsky zpracovaný. Autorka si k rozhovoru vybrala zajímavého člověka, který byl u vzniku Schengenu. V současném politickém a společenském klimatu je navíc téma otevřenosti a evropské spolupráce zásadní. Rozhovor ukazuje, jak je Evropská unie lidským výtvorem a odhaluje to, jakým způsobem pracuje.
Kirill Ščeblykin a Filip Zajíček: Andrej Babiš – Koupím si, co budu chtít. To není váš problém (The Student Times)
Jedná se o silný rozhovor s mocným mužem, který evidentně podcenil protihráče. Novináři v rozhovoru ukázali bystrost v reakci na dotazovaného a nechali ho projevit se se vším všudy. Odhalili tak aroganci mocného politika, který se sám v rozhovoru diskreditoval. Rozhovor byl nominován nejen pro svůj zásadní společenský dopad a relevanci, ale také pro svou poutavost. V médiích mohlo být minulý rok na 100 rozhovorů s Babišem, ale tento přišel porotcům zdaleka nejvýraznější. Rozhovor přesně vystihuje momenty mezi tazateli a dotazovaným a odkrývá pravou tvář výrazné osoby české politické scény.
Kategorie psané žurnalistiky „Nejlepší reportáž“
Nominováni v abecedním pořadí jsou:
Tomáš Nídr: Česká stopa ve zjizvené Amazonii (Reportér Magazín)
Porota oceňuje důkladné rešerše, využití velkého množství zdrojů a investigativní práci autora. Díky globálnímu rozměru mohou tuto reportáž přetisknout jakékoliv noviny ve světě, současně však autor v tématu nachází originálním způsobem českou stopu, skrze kterou se dostává k širším souvislostem. Autor tak navazuje na východoevropskou tradici reportáže.
Tomáš Poláček: Osoblaha (ne)buduje, (ne)tančí a (ne)zpívá (Reportér Magazín)
Porota oceňuje poutavost a bohatý jazyk, s nímž autor zprostředkovává atmosféru místa, které je stranou okolního světa. Text, v němž se velmi dobře prolíná osobní pohled autora s historickými, politickými i ekonomickými souvislostmi, se čte téměř jako povídka. Jde o formálně, obsahově i jazykově ukázkový příklad reportážního žánru.
Martina Riebauerová a Tereza Vaisová: Budu všude kolem tebe (Reportér Magazín)
Reportáž plynule propojuje osobní přístup autorek s příběhy hrdinů i s celkovým kontextem problému úmrtí nenarozených dětí. Autorky zobrazily téma, o kterém se moc nepíše, a zpracovaly ho dojemně, ale současně bez zbytečného patosu.
Kategorie psané žurnalistiky „Nejlepší komentář“
Nominováni v abecedním pořadí jsou:
David Klimeš: (Hospodářské noviny)
Na textech Davida Klimeše porota ocenila poctivou rešeršní práci a velký záběr témat, kterým se věnuje, od politických, ekonomických až po hodnotové. Texty jsou trpělivě vybudované a mají silnou analytickou stránku. Porota pozitivně ohodnotila také schopnost přicházet se zajímavými tématy.
Alexandr Mitrofanov: (Novinky.cz)
Texty Alexandra Mitrofanova se vyznačují netradičním, osobitým stylem a vyčnívají fejetonistickým přístupem. Autor má sice jasnou pozici, ze které píše, ale snaží se jí vždy zdůvodňovat a překládat argumenty na její podporu. Nespokojí se pouze s představením svého názoru.
Jan Moláček: (Aktuálně.cz)
Přehlednost, logičnost a jasná formulace názoru ukazují řemeslnou zručnost Jana Moláčka. Porota obzvláště oceňuje schopnost uchopit složitá témata a popsat je jednoduchým a srozumitelným jazykem, to vše bez sklouznutí do argumentů postavených na klišé. Podle poroty je jednoduchý a srozumitelný jazyk výsledkem píle a soustředěnosti. V době, kdy diskutujeme problém odtrženosti liberální elity od většiny občanů, se jedná o důležitou schopnost.
Kategorie psané žurnalistiky „Nejlepší analyticko-investigativní příspěvek“
Nominováni v abecedním pořadí jsou:
Pavla Holcová: Blízkovýchodní bomba kšeft (České centrum pro investigativní žurnalistiku)
Kromě rybníku vidí i moře. Tak shrnula porota práci autorky na tomto článku s vysokým mezinárodním přesahem. Jedná se o dlouhodobé a komplikované téma, přičemž článek se opírá o neotřelé postupy, včetně zpracování dat z letových serverů. Autorka prokazuje schopnost systematicky rozvíjet nezávislou novinařinu s důrazem na investigativní techniky.
Jaroslav Kmenta: Za Babiše, za Agrofert (Reportér Magazín)
Článek svým kvalitním zpracováním převyšuje řadu podobných článků o ekonomickém a politickém vzestupu Andreje Babiše. Porota oceňuje kvalitní a srozumitelné zpracování komplikovaného tématu i řemeslnou kvalitu článku. Autor prokazuje bezprecedentní orientaci v dostupných zdrojích – přesně ví, kam sáhnout, aby svá tvrzení podpořil konkrétními fakty.
Redakce HlídacíPes.org: Série textů k čínské CEFC a působení v Česku (web HlídacíPes.org)
Série článků systematicky zpochybňuje tvrzení o pozitivním vlivu čínských investic v České republice i kredibilitě aktivních čínských investorů. Porotci oceňují dlouhodobou práci autorů a rutinní kombinaci mnoha zahraničních i domácích zdrojů. Důležitému tématu věnují hodně prostoru a zasazují jej do kontextu mezinárodních debat o vlivu čínských investic.
Kategorie audiovizuální žurnalistiky „Nejlepší rozhovor, beseda, diskuse“
Nominováni v abecedním pořadí jsou:
Daniel Stach – Hyde Park Civilizace: Rwandská genocida (Česká televize)
Porota oceňuje připravenost novináře a komplexní přístup k tématu. V devadesátiminutovém
rozhovoru dokázal udržet pozornost svou i pozornost diváka a odkrýt téma, které pro českého diváka může být mimo jeho horizont, a novým způsobem ho uvést a představit.
Lenka Svobodová – Dobrá vůle: O medaili od královny, životě v Anglii a českém rasismu (Český rozhlas)
Porota oceňuje plastické zpracování tématu i v případě, že má autorka k dispozici jen zvuk. Ve velmi krátkém formátu dokázala podat bohatství celého života jednoho člověka a zprostředkovat přístup a otevřenost protagonistů příběhu. Nebála se konfrontovat posluchače s českým rasismem.
Martin Veselovský: Rozhovor s Ovčáčkem: Nikdy nelžu, bráním prezidenta a chodím s kůži na trh (DVTV)
Porota oceňuje profesionální přístup novináře, který obstál ve zjevně nepříjemné konfliktní situaci. Nepodlehl manipulaci a tlaku, který na něj Jiří Ovčáček vyvíjel, nenechal se vyvést z míry, profesionálním způsobem kladl otázky se zásadním společenským dopadem na společnost, která je tímto člověkem, nesoucím obrovskou zodpovědnost za pokřivení pravd, rozdělována.
Kategorie audiovizuální žurnalistiky „Nejlepší reportáž“
Nominováni v abecedním pořadí jsou:
Jana Neumannová: Divadlo Mariána Kotleby (Česká televize)
Porota oceňuje zasazení příběhu Mariána Kotleby do kontextu historie – ukazuje vzestup slovenského politika, který je více než kontroverzní. Reportáž je srozumitelná všem generacím a přináší komplexní pohled na to, jak nebezpečný může být nástup extremistické ideologie.
Brit Jensen, Magdalena Sodomková: Yusra plave o život (Český rozhlas)
Porota oceňuje přístup autorek, které uprchlíky nebraly jako anonymizovanou masu, ale daly jim konkrétní jména a ukázaly jejich příběh – autorky stály na začátku cesty Yusry a její sestry skrz Evropu až na olympijské hry. Tato práce je skvělým příkladem toho, kdy česká novinářka přináší příběh, který se stane celosvětově známým. Porota také oceňuje systematickou a kontinuální práci, empatický a osobní přístup.
Tým redaktorů: Déjà vu s Pandou (Česká televize)
Porota v tomto případě oceňuje přístup celého týmu novinářů, kteří celý den natáčeli návštěvu čínského prezidenta v Praze – vidíme jednotlivé příspěvky, ze kterých pak vznikla silná souhrnná reportáž v pořadu 168 hodin. Diváci tak mohli vidět různé přístupy a pohledy na téma svobody slova.
Kategorie audiovizuální žurnalistiky „Nejlepší analyticko-investigativní příspěvek“
Nominováni v abecedním pořadí jsou:
Dalibor Bártek: Kunovické turbulence (Česká televize)
Porota oceňuje, jak autor koherentním způsobem shrnul celou kauzu a její jednotlivé součásti (větve) v rámci dlouhého časového úseku.
Marie Bastlová: Sponzoři v dluzích (Český rozhlas)
Porota oceňuje dlouhodobou pozornost a věnování se tomuto tématu a kauze. Schopnost i v rozhlase poutavě a srozumitelně zpracovat složité ekonomické téma a spletité pozadí finančních toků politickým stranám.
Lukáš Landa: Miliardový zářez (Česká televize)
Porota oceňuje společensky vysoce aktuální téma, schopnost autora vynést na světlo neznámé skutečnosti. Dále porota oceňuje řemeslné zpracování a poutavé vyprávění celého příběhu za použití vizuálně atraktivních prvků.
Kategorie regionální žurnalistika (ve spolupráci s Konrad-Adenauer-Stiftung)
Nominováni v abecedním pořadí jsou:
Miroslav Mareš: Minulost náměstka hejtmana v Lidových milicích (Občasník.eu)
Porota oceňuje velký společenský význam práce a vytrvalost autora. Dále velice pozitivně hodnotí práci s prameny a pečlivou práci v archivech. Text měl také velký společenský dopad.
Jana Ustohalová: Číslo jedna z Kaunicových kolejí (MF Dnes)
Porota oceňuje vysoce kvalitní zpracování ojedinělého příběhu. Především pak to, že se autorce podařilo vysoce dramatickou a působivou věc zpracovat decentním způsobem při uchování dopadu na čtenáře. Oceňuje práci s pamětníkem.
Lukáš Valášek: Hašek má neexistující mluvčí (MF Dnes)
Porota oceňuje systematickou novinářskou práci, která má zásadní společenský význam. Ze
všech příspěvků měl tento největší společenský dopad a významný přesah z regionu na celorepublikové téma. Porota dále oceňuje objevnost a zprostředkování nových informací. Autor soustavně sledovaného politika konfrontoval.
Kategorie online žurnalistiky
Nominováni v abecedním pořadí jsou:
Vojtěch Berger: Cíl: Německo (Český rozhlas)
Inovativnost vnímáme ve způsobu prezentace, která je méně obvyklá a vhodně využívá audio záznamy pro vybudování příběhu. Příspěvek není prvoplánovým útokem na emoce čtenáře. Je to vyvážený emotivní a racionální pohled na věc a poskytuje prostor pro imaginaci a zapojení čtenáře.
Kolektiv DVTV – Filip Horký, Jan Pospíšil, Tomáš Svoboda, Filip Vích: Vítání Dalajlamy v Praze (DVTV)
Téma ignorované velkými médii, avšak společensky důležité přinesl tým DVTV s relativně jednoduchým technickým vybavením, které však umožňuje velký dosah. Inovativnost spočívá ve využití média, které tento obsah přinese očekávané cílové skupině s relativně nízkými produkčními náklady. Za zmínku stojí i četnost sdílení a reakcí na příspěvek.
Kolektiv Lidových novin – Tomáš Málek, Marcel Šulek a Jakub Zelenka: Češi v zajetí sociálních bublin (Lidovky.cz)
Inovativní příspěvek, u kterého porota zvláště ocenila jeho interaktivní zpracování, kdy má čtenář nejenom možnost seznámit se s výsledky analýzy, ale také si otestovat svou vlastní sociální bublinu na Facebooku. Porota vyzdvihla srozumitelnost metodiky a poskytnutí zdrojových dat čtenářům.
Článek odhaluje uzavřenost názorových skupin na sociálních sítích, jejichž příslušníci se utvrzují o správnosti vidění svého světa.
Kategorie Solutions Journalism (ve spolupráci s Ashoka Česká republika)
Nominováni v abecedním pořadí jsou:
Jan Cibulka: Mapa pražského horka (Český rozhlas)
Téma horka v letních metropolích se může zdát na první pohled triviální, ovšem ve skutečnosti se jedná o palčivý problém, s nímž se v době klimatických změn potýká řada lidských sídel. Vlna veder stojí každý rok na mnoha místech lidské životy, a to i v nejbohatších sídelních čtvrtích evropských měst. Autor výjimečným způsobem propojil popis problému se statistickými daty a grafickým zpracováním. Mezi autory píšící stylem Solutions Journalism jej řadí to, že do zpracování zahrnul i příklady účinných řešení, která zvyšují kvalitu života ve městech v období veder. Ukazuje, že i problém, jehož kořeny jsou velmi komplexní, může mít relativně dostupná řešení ve formě lepší péče o organismus města, tzn. v podobě inteligentního městského plánování a opatřeních, která se na život ve městě dívají nejen úzkou optikou dopravy nebo ekonomiky, ale z hlediska kvality života jeho obyvatel. Svým způsobem tak přispěl nejen ke srozumitelnému uchopení tématu, ale i k motivaci představitelů veřejné sféry, aby změnila svůj přístup k městu a životu v něm.
Daniel Prokop: Úvod do praktické sociologie (Právo)
Texty ze série Úvod do praktické sociologie se vyznačují soustředěnou snahou rozkrýt pozadí závažných témat, která aktuálně hýbou veřejností a která podléhají zpravidla velmi zjednodušenému vnímání i u samotných médií. Autor využívá dobré obeznámenosti s jednotlivými tématy v kombinaci s pohledem akademicky kovaného sociologa a se schopností velmi srozumitelně pracovat s dostupnými daty. Zpravidla se ukazuje, že obecné vnímání těchto otázek je v příkrém rozporu s podstatou problému. Autor se v sérii věnoval tak rozdílným tématům jako jsou mýty okolo amerických prezidentských voleb, eroze demokratického státu ve vztahu k daňovým rájům, potřebou zákona o sociálním bydlení, politickému populismu v debatě o migraci či zavedení povinného ročníku v mateřských školách. Pronikavě popsal také téma důvěryhodnosti průzkumů veřejného mínění ve vztahu k volbám a tento text by mohl rovnou sloužit i jako manuál pro zodpovědného občana.
Daniela Vrbová: Zaostřeno na cizince (Český rozhlas)
Autorka byla nominována do soutěže se sérií tří reportáží, které se věnují různým aspektům života cizinců v české společnosti. Porota se rozhodla mezi nominované zařadit třetí z nich s titulem „Když práci dávají cizinci“. Reportáž o úspěšných podnikatelích v Česku pocházejících z různých koutů světa, kteří poskytují práci českým zaměstnancům, může sloužit jako učebnicový příklad Solutions Journalism (novinářství řešení). Pracuje s rozšířeným mýtem o cizincích jako o společenské přítěži beroucí práci českým lidem, který zhusta dominuje řadě debat o postoji českých politiků a občanů k migrační krizi a naší ochotou se na jejím řešení podílet. Autorka tuto zavedenou šablonu rozbíjí tím, že nechává promlouvat samotné zaměstnavatele a ukazuje jejich vnímání společenské situace i každodenních výzev, jimž čelí. Z emocionálně zabarveného tématu se rázem stávají nezaměnitelné lidské osudy, a to prostou silou výpovědí stojících v pravém protikladu k rozšířeným mýtům.